Podzimní rovnodennost – Zlatavé chvíle vyrovnání

Dnes, 22. září 2025 ve 20:19, nastává okamžik, kdy se den a noc srovnají do dokonalé rovnováhy – podzimní rovnodennost. Je to čas, kdy se Slunce na své pouti po obloze ocitá přesně nad rovníkem a světlo i tma mají stejnou sílu. Tento prchavý okamžik harmonie nám připomíná, že vše v životě má svůj čas: čas růstu i čas sklizně, čas světla i čas klidu. Moment, kdy s konečnou platností skončilo léto, ale nastává podzim, přinášející nové zážitky, uvědomění a krásy. 

Rovnodennost v dějinách a pověstech

Už naši předkové si tohoto bodu roku velmi vážili a spojovali ho s posvátností přírodního rytmu. Staří Keltové slavili svátek Mabon, čas poděkování za úrodu, kdy se lidé scházeli kolem ohňů, zdobili oltáře ovocem, chlebem a vínem a skládali dary bohům i Matce Zemi. Byla to oslava hojnosti, ale i pokory – připomínka, že nic není samozřejmé a že vše, co máme, je dar.

V severských zemích byl tento den věnován bohu Freyrovi, ochránci plodnosti a hojnosti. Slavnosti zahrnovaly hostiny, písně a přinášení obětí, které měly zajistit dostatek i v nadcházející zimě.

Starověcí Řekové vnímali rovnodennost jako bránu mezi světy. Podle mýtu se právě v tuto dobu Persefona navracela do podzemí k Hádovi, a s jejím odchodem mizela ze země plodivá síla léta. Rovnodennost se tak stala symbolem přechodu od světla k temnotě, od rozkvětu k útlumu.

U Slovanů šlo o čas posvátného přechodu, kdy se pálily ohně, obětovaly se plodiny i med a lidé zpívali obřadní písně, aby si naklonili přírodní síly. Prosili o zdraví a sílu do zimy a ladili se na období klidu, které mělo přijít.

Rovnodennost byla pro všechny kultury okamžikem úcty k přírodě a jejím cyklům. Její magie vždy spočívala v rovnováze – mezi prací a odpočinkem, dáváním a přijímáním, mezi světlem a temnotou. Věřilo se, že kdo v tento den nalezne vnitřní soulad, ponese jej v sobě i do dalších měsíců.

Spirituální pohled dneška

Dnes už možná nezapalujeme obětní ohně na pahorcích ani nepřinášíme bohům dary z úrody, přesto má rovnodennost co říct i moderním duším. Je to chvíle, kdy se příroda i čas na okamžik vyrovnávají a my dostáváme možnost nadechnout se do klidu a naslouchat svému nitru. V uspěchaném světě nám připomíná, že život není jen o výkonu a rychlosti, ale také o umění zastavit se, podívat se kolem sebe a přijmout proměnu jako přirozenou součást bytí.

Stejně jako pole vydává své poslední plody a stromy se odívají do zlatých a rudých hávů, i my můžeme sklidit to, co jsme během roku zaseli – své zkušenosti, malé i velké úspěchy, chvíle radosti i učení. Rovnodennost nás vede k vděčnosti a učí nás vidět hodnotu i v drobných věcech, které často bereme jako samozřejmost.

Podzimní rovnodennost také otevírá dveře k vnitřnímu světlu. Vede nás k pochopení, že temnota není nepřítel, ale prostor, kde se rodí klid, snění a nové vize. V čase, kdy se dny začínají krátit a noc získává převahu, můžeme hledat sílu nikoli ve vnějším světle, ale v tom, které hoří uvnitř nás.

Pro moderního člověka může být rovnodennost malou duchovní připomínkou rovnováhy – mezi prací a odpočinkem, mezi tím, co dáváme druhým, a tím, co věnujeme sami sobě. Je to skvělá příležitost k malému osobnímu rituálu či tichému zastavení, kdy se sladíme s rytmem přírody a dovolíme si být součástí jejího cyklu.

Jednoduchý rituál rovnováhy

Najděte si chvilku večer, nejlépe právě kolem západu slunce. Zapalte si svíčku – ideálně ve zlatavé nebo oranžové barvě, připomínající barvy podzimu, nebo v očistné bílé, která je klasickým “pomocníkem” většiny rituálů. Posaďte se v klidu, chvíli sledujte její plamen a nadechněte se do pocitu vděčnosti.

Na papír napište dvě věci:

• jednu, kterou chcete nechat za sebou (to, co už vám neslouží),
• a jednu, kterou si přejete do svého života přivést (nový záměr, přání, energii).

Papír poté opatrně spalte v plameni svíčky a popel nechte odvát větrem nebo zakopejte do hlíny – jako symbol přeměny a nového začátku.

Z Džoudyho nabídky doporučujeme:

https://www.udzoudyho.cz/svicky/lumio-svicka-bila-salvej-10-5-x-6/

https://www.udzoudyho.cz/svicky/lumio-svicka-podzimnicek-13-x-8/

Rituál s tygřím okem – pro vnitřní sílu a rovnováhu

Najděte si tiché místo, kde vás nikdo nebude rušit. Připravte si:

• tygří oko
• čajovou svíčku (nejlépe zlatou nebo hnědou, barvy země a Slunce)
• kousek papíru s tužkou

Zapalte svíčku a položte před sebe tygří oko tak, aby se jeho lesk odrážel ve světle plamene. Zavřete oči a chvíli vnímejte svůj dech – pomalu, klidně, do rytmu. Představujte si, že kámen v sobě nese světlo Slunce i sílu země a tyto dvě energie se spojují také ve vás. Na papír napište jednu oblast svého života, ve které byste chtěli najít větší rovnováhu – může to být mezi prací a odpočinkem, mezi péčí o druhé a péčí o sebe, nebo mezi snem a skutečností. Papír složte a položte pod kámen.

Poté se dotkněte tygřího oka dlaní a v duchu si řekněte:

„Sílo země a světlo Slunce, pomozte mi kráčet cestou rovnováhy a odvahy.“

Nechte kámen chvíli ležet na papíru, dokud svíčka nedohoří. Potom jej vezměte k sobě – noste ho několik dní u sebe jako připomínku svého záměru a ochranného průvodce v období, kdy světlo ustupuje tmě.

Pár slov na závěr…

Podzimní rovnodennost je chvílí, kdy se zastaví kolo roku v dokonalém vyvážení, aby se pak mohlo otočit k temnější polovině. Je to okamžik, kdy se příroda halí do zlatých tónů a připomíná nám, že i v proměně je krása. Přijměme tuto změnu s otevřeným srdcem, se špetkou magie a s vědomím, že v každém z nás září světlo, které nám ukazuje cestu i v nejdelších nocích.

Ať je pro vás dnešní večer jemným připomenutím, že rovnováhu lze najít vždy – v přírodě, v životě i uvnitř sebe 🍂✨

☀️🌙🔥