Kouzla afirmací aneb jak si správně přát

Existují slova, která mají sílu. Jsou to slova, která pronášíme z hloubi srdce, šeptaná do ticha, nebo vyslovená nahlas s jasným záměrem. Jsou to afirmace – jednoduché věty, které v sobě nesou víc, než se na první pohled zdá. Někomu mohou připadat jako naivní přání, jinému jako čistá magie mysli. Ale ať už k nim přistoupíme jakkoli, jedno je jisté: slova tvoří. Myšlenky tvoří. A když se s nimi naučíme zacházet vědomě, začnou se dít malá (a někdy i velká) kouzla.

Afirmace nejsou jen pozitivní prohlášení typu „Jsem krásná“ nebo „Jsem bohatý“. Jsou to mosty mezi naší vnitřní touhou a vnějším světem. Jsou to klíče, kterými odemykáme dveře k tomu, co si přejeme prožít, co si přejeme změnit, co si přejeme přijmout. A nejsou jen o tom „si něco nalhávat“ – správná afirmace vychází z upřímnosti a záměru. Nejde o to přetvářet realitu silou, ale nasměrovat svou energii, pozornost a víru k tomu, co může rozkvést.

Jak afirmace fungují?

Naše mysl je mocný nástroj. Denně nám proběhnou hlavou tisíce myšlenek – a většina z nich je automatická, naučená, opakující se. Pokud mezi nimi převažují pochybnosti, strach, obavy, tělo i život na to reagují. Afirmace jsou způsobem, jak tyto vnitřní programy začít vědomě přepisovat. Když si opakujeme: „Zasloužím si lásku“, nebo „Mám dostatek času a energie“, naše podvědomí to nejprve možná zpochybní. Ale časem, jemně a trpělivě, si tyto nové vzorce začne osvojovat.

Afirmace fungují, když jim věříme, když je cítíme a když je pravidelně vyživujeme pozorností. Můžeme je psát do deníku, říkat si je při ranním probuzení, meditovat s nimi, kreslit je do mandal nebo je vkládat do rituálů.

Jak si správně přát?

Přát si něco není slabost. Je to tvořivý akt. Důležité je ale přát si „čistě“ – bez lpění, bez strachu, bez pocitu nedostatku. Když si přejeme z místa „já nemám, já potřebuju, já trpím“, vyzařujeme nedostatek. Když si ale přejeme z místa důvěry, hravosti a otevřenosti, celý vesmír jakoby nastraží uši.

Zkuste si třeba přát takto:

• „Otevírám se hojnosti, která ke mně přichází v těch nejkrásnějších podobách.“
• „Přijímám lásku, která mě vyživuje a rozzáří mé dny.“
• „Můj život je plný klidu, smyslu a krásných okamžiků.“

Nejde o to přesně popsat výsledek – důležité je naladit se na pocit, který chceme prožívat. Když si přeji partnera, toužím po lásce. Když si přeji více peněz, možná toužím po svobodě. Zeptejte se tedy sám(a) sebe: Co je to, co mi opravdu chybí? A přejte si přímo to.

Rituál pro přání a afirmaci

A teď něco magického, co můžete vyzkoušet kdykoli, kdy se cítíte připravená/ý si přát – a zároveň si dovolit u toho být v jemnosti a lehkosti.

Večerní rituál s palo santem, mandalou a olejem:

Vyčleňte si na tento rituál klidný večer. Zapalte si kousek palo santa a nechte jeho kouř pročistit prostor kolem vás. Posaďte se pohodlně, můžete si pustit jemnou hudbu nebo si přivonět k esenciálnímu oleji, který máte rád/a – například růže pro lásku, levandule pro klid, pomeranč pro radost.

Před sebe si položte bílý papír a na něj začněte kreslit mandalu. Nemusí být dokonalá – nechte ruku volně vést. Do středu mandaly napište své přání nebo afirmaci. Pište ji v přítomném čase, jako by už byla pravda:

„Jsem v souladu se sebou. Moje srdce je otevřené a silné.“

Když je mandala hotová, chvíli ji pozorujte. Dýchejte zhluboka. Dovolte si cítit, že to, co jste napsal/a, už ve vás je. Mandalu si nechte někde na očích – nebo ji můžete složit, zavázat stužkou a dát pod polštář. Pokaždé, když ji uvidíte, připomene vám vaši sílu tvořit.

Jak se afirmacím otevřít?

Někdy nás zastaví pochybnosti: „A co když to nefunguje?“ nebo „Já tomu stejně nevěřím.“ A to je v pořádku. Otevřít se afirmacím není o slepé víře. Je to o ochotě zkoumat nové cesty. O vnitřní laskavosti. O tom nebrat život jen jako shluk náhod, ale jako plátno, na které můžeme malovat.

Zpočátku může pomoct vést si afirmativní deník. Každé ráno napište jednu afirmaci. Pak ji během dne několikrát zopakujte. Pozorujte, co to s vámi dělá. Nebojte se své afirmace měnit – rostou spolu s vámi. A dovolte si i chvíle, kdy nevíte. Kdy jen tiše sedíte a vnímáte dech. I to je součást cesty.

Afirmace nejsou kouzelná hůlka, která za nás vše vyřeší. Ale jsou jako semínka naděje, která den za dnem zaléváme pozorností. A když jim dáme světlo, čas a lásku, vyklíčí. V těch nejpřirozenějších podobách – skrze změny uvnitř nás.

Možná právě teď držíte v ruce to největší kouzlo, jaké existuje – své vlastní slovo. Tak s ním zacházejte s jemností, úctou a hravostí. Protože když se slovo spojí se srdcem, zázraky nejsou tak daleko, jak si myslíme.

📖✨✒️❤️