40denní půst před Velikonocemi – čas očisty těla i duše

IMG-20260219-WA0000Letos 18. února 2026 začalo období tradičního čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi. Tento den, známý jako Popeleční středa, otevírá čas vědomého ztišení, očisty a návratu k jednoduchosti. Postní období potrvá až do velikonočních svátků – liturgicky končí večer na Zelený čtvrtek 2. dubna 2026, bezprostředně před Velikonočním triduuem, a symbolicky se uzavírá Bílou sobotou 4. dubna 2026. Neděle se do čtyřiceti postních dnů tradičně nezapočítávají.

Číslo čtyřicet není náhodné. V biblické symbolice představuje čas přerodu, zkoušky a hluboké proměny. Ježíš podle evangelijní tradice strávil 40 dní v poušti, kde se postil a připravoval na své poslání. V širším duchovním významu jde o období, kdy se člověk vědomě rozhodne vystoupit z komfortu, aby se mohl vrátit silnější, jasnější a vnitřně stabilnější.

Dnes už mnozí lidé nevnímají půst pouze jako náboženskou povinnost, ale jako příležitost k restartu organismu i psychiky. Moderní výzkumy ukazují, že rozumně vedené omezení příjmu potravy může mít řadu zdravotních benefitů. Přerušované či částečné půsty podporují metabolickou flexibilitu, mohou zlepšovat citlivost na inzulin, snižovat zánětlivé procesy v těle a podporovat přirozené buněčné „úklidové“ mechanismy (tzv. autofagii). Tělo si během období lehčí stravy často lépe odpočine od neustálého trávení, což může přispět k lepší energii, lehkosti a stabilnějšímu soustředění.

Postní období však není o drastickém hladovění. Tradiční křesťanský půst znamená spíše omezení a zjednodušení než úplné odmítnutí jídla. Nejčastější formou je vynechání masa v určité dny, omezeIMG-20260219-WA0001ní sladkostí, alkoholu či přejídání. V moderním pojetí může půst znamenat i přechod na lehčí, rostlinnější stravu, omezení průmyslově zpracovaných potravin, cukru a přemíry kofeinu.

Pokud chcete vést půst zdravě, je dobré dodržet několik zásad. Především začněte pozvolna. Náhlé drastické omezení kalorií může tělo vystresovat, zvlášť pokud jste zvyklí na vydatnou stravu. Mnohem přirozenější je postupně ubírat těžká jídla, smažené pokrmy a sladkosti. Zařaďte více zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin, kvalitních tuků a dostatek tekutin. Bylinné čaje mohou podpořit přirozené detoxikační procesy organismu, pitný režim je v tomto období obzvláště důležitý! Volte čistou vodu nebo právě bylinné nálevy. Tradičně se k očistným a jarním kúrám hodí kopřiva, která podporuje přirozené vylučování a doplnění minerálů, pampeliška (zejména kořen) pro podporu jater a trávení nebo ostropestřec mariánský, známý svou schopností chránit a regenerovat jaterní buňky. Pro zklidnění a harmonizaci nervového systému během změny režimu jsou vhodné meduňka či levandule, které pomáhají zmírnit napětí a podporují kvalitní spánek. Pokud chcete půst vést opravdu vědomě, můžete si z těchto bylin připravovat jednoduché čajové směsi a vytvořit si z jejich popíjení každodenní malý rituál – chvíli zastavení, kdy nepřijímáte jen nápoj, ale i záměr očisty, lehkosti a vnitřní rovnováhy. Byliny nepůsobí agresivně, ale jemně vedou tělo zpět k přirozenému rytmu, což je přesně duch postního času.

Další klíčovou oblastí je stabilita krevního cukru. Pokud nejste zvyklí na delší pauzy mezi jídly, můžete zvolit jemnější variantu půstu, například princip 12–14 hodin bez jídla přes noc, který je pro tělo přirozený. Někteří lidé volí během půstu i režim 16:8 (16 hodin bez jídla, 8 hodin jídelní okno), ale vždy je důležité vnímat vlastní tělo a případné zdravotní limity. TěhotnéIMG-20260219-WA0002 ženy, lidé s diabetem, poruchami příjmu potravy nebo vážnými nemocemi by měli jakékoli výraznější změny konzultovat s lékařem.

Vedle fyzických benefitů má půst silný psychologický účinek. Když si vědomě něco odepřeme, posilujeme svou vůli a vztah k sobě samým. Zjišťujeme, že nejsme plně řízeni chutěmi a návyky. Tento pocit vnitřní síly může přinést větší klid, stabilitu a sebevědomí. Mnoho lidí během půstu popisuje zlepšení koncentrace, lehkost v těle a jasnější mysl.

Postní období může být také časem „digitální očisty“ – omezení sociálních sítí, zpravodajského zahlcení a neustálého informačního hluku. I to je forma půstu. Očista totiž není jen fyzická, ale i mentální. Ticho, procházky v přírodě, vědomé dýchání či krátká meditace mohou účinky půstu výrazně prohloubit.

Velmi důležité je nezapomenout, že půst není trest. Není to boj proti tělu, ale spolupráce s ním. Cílem není vyčerpat se, ale zjednodušit. Když přijde únava, zpomalte. Když cítíte slabost, upravte režim. Půst má vést k lehkosti a vnitřnímu klidu, ne k napětí.

Čtyřicet dní od 18. února do velikonočních svátků tak může být krásným obdobím restartu. Časem, kdy tělo dostane prostor se nadechnout, mysl se ztiší a srdce si připomene, co je skutečně důležité. Ať už půst držíte z důvodu víry, tradice nebo čistě pro zdraví, může se stát hlubokou zkušeností návratu k jednoduchosti – k jídlu jako výživě, k času jako daru a k sobě samému jako zdroji síly.

🌿🫖💚


Autorka článku: Gabriela Vlčková

K vytvoření článku byly čerpány informace z volně dostupných zdrojů na internetu.